CENY MĚSTA BRNA

OSOBNOSTI  VI.

Technické vědy: prof. RNDr. Jaroslav Cihlář, CSc.

Jaroslav Cihlář se narodil 14. září 1946 v Nejdku. Doktorský titul v oboru fyzikální chemie získal na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Pedagogickou a vědeckou činnost zahájil v roce 1978 na Vysokém učení technickém v Brně, v roce 1999 byl jmenován profesorem v oboru materiálové vědy a inženýrství. Významná je jeho tvůrčí činnost zaměřená na výzkum pokročilých keramických materiálů. Od roku 1993 byl řešitelem více než 25 zahraničních a národních výzkumných projektů. Výsledky prezentoval i v rámci svých pobytů v zahraničí, např. ve Velké Británii, USA, Francii a Číně. V roce 1992 spoluzakládal Ústav materiálových věd a inženýrství na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, v letech 2002-2010 působil jako jeho ředitel. Svými odbornými a organizačními aktivitami přispěl k obnovení Fakulty chemické VUT v Brně v roce 1992. Podílel se také na vzniku Středoevropského technologického institutu CEITEC. V současné době přednáší na Fakultě strojního inženýrství a Fakultě chemické a je významnou osobností i v mezinárodním měřítku. Působil mj. jako expert Evropské komise pro hodnocení mezinárodních projektů programu Copernicus zaměřeného na dálkový průzkum Země. Profesor Cihlář svou aktivitou a úspěchy v oblasti přírodních i technických věd na národní i mezinárodní úrovni výrazně přispívá ke zvyšování prestiže města Brna.

Přírodní vědy: Ing. Dr. František Gregor, CSc., dr.h.c.

František Gregor se narodil 7. října 1926 v Loučce u Nového Jičína. Jeho otec - profesor reálného gymnázia a zapálený entomolog - byl zatčen za protifašistickou činnost, zahynul v roce 1942 v koncentračním táboře v Mauthausenu. Syn na práci svého otce navázal, vystudoval Lesnickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně a stal se entomologem světového formátu. V roce 1956 nastoupil do Parazitologického ústavu Československé akademie věd a stal se členem oddělení dvoukřídlého hmyzu; v této profesi zůstal až do roku 1983. Po reorganizaci pracovišť akademie věd přešel do Ústavu obratlovců, kde pracoval až do odchodu do důchodu. Jeho vědecká činnost je rozsáhlá. Objevil a popsal přes 20 druhů dvoukřídlého hmyzu a motýlů, publikoval sám či jako spoluautor více než stovku odborných článků, z nichž většinu doplnil svými originálními vědeckými kresbami. Ilustroval také řadu monografií hmyzu a publikací o fauně a flóře. Převážně kombinovanou technikou namaloval celkem přes čtyři tisíce vědeckých ilustrací hmyzu. Jedinečné dovednosti, znalosti a vědecký úsudek Františka Gregora jeho kreslířský talent povyšují, jsou výjimečné, a řadí ho proto jak mezi vědci, tak mezi ilustrátory hmyzu na čelné místo.

Lékařské vědy a farmacie: prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FANA, FCMA

Ivan Rektor se narodil 5. listopadu 1948 v Levoči. Po absolvování Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se od roku 1973 specializoval na neurologii. Od roku 1992 pracoval jako vedoucí Neurologického ústavu MU ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. V roce 2006 se stal prorektorem své alma mater a od roku 2013 dosud působí jako vedoucí Centra neurověd, výzkumu mozku a mysli Středoevropského technologického institutu CEITEC. Jeho profesionalita byla oceněna řadou cen, získal např. titul Velvyslanec pro epilepsii, což je nejvyšší ocenění Mezinárodní ligy proti epilepsii, a jako první český vědec byl zvolen členem korespondentem Americké neurologické asociace. Je mezinárodně uznáván díky svému neurologickému výzkumu přeživších holokaustu. K bádání jej inspiroval rodinný příběh - jeho rodiče byli za 2. světové války partyzáni na Slovensku, prarodiče z otcovy strany i část rodiny zahynuli v koncentračním táboře. První výsledky dlouholeté studie ukázaly, že fyzické následky holokaustu zůstávají přítomny v mozku těch, kdo přežili, a zároveň by mohly ovlivnit duševní zdraví nejméně tří generací téže rodiny. Ivan Rektor je citovaným autorem desítek vědeckých publikací a vychoval mnoho následovníků v doktorandském studiu. Díky jeho celoživotní práci se může Brno prezentovat jako významné centrum světové neurologie.

Společenské vědy: prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc.

Lubomír Slavíček se narodil 13. září 1949 v Brně. Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 1972 působil na Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, v roce 1975 přešel do Národní galerie v Praze. Zde pracoval téměř dvacet let ve sbírce starého evropského umění a uspořádal řadu významných výstav doma i v zahraničí zejména z oblasti vlámského a holandského umění 17. století. V letech 1991-1993 Národní galerii řídil. Později se vrátil na Masarykovu univerzitu, kde se stal vedoucím Semináře dějin umění a na tomto pracovišti vyučuje dosud. Profesor Slavíček obohatil svůj vědní obor rozsáhlou publikační činností a svým akademickým angažmá v radách a poradních orgánech prestižních institucí přispěl k vytvoření kvalitního akademického prostředí pro své nástupce. Svým pedagogickým přístupem se mu podařilo vychovat silnou generaci historiků působících na poli dějin umění. Zaměřil se na dějiny sběratelství a mecenátu čili kulturních investic a na zpracování výsledků této činnosti v Čechách a na Moravě. Byl u nás jeden z prvních historiků umění, který se tímto - dnes tak aktuálním - tématem začal zabývat moderními metodami. Představuje osobnost světového odborného renomé, která významně ovlivnila dějiny umění jako vědní disciplínu a dala základ pro budoucí rozvoj tohoto odvětví.

Architektura a urbanismus: prof. Ing. arch. Petr Pelčák

Petr Pelčák se narodil 3. května 1963 v Brně. Vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně a dějiny umění na Masarykově univerzitě. Na počátku 90. let pracoval v architektonické kanceláři Wilhelma Holzbauera ve Vídni, v letech 1992-2007 ve společné kanceláři s Petrem Hrůšou. V roce 2008 založil architektonickou kancelář Pelčák a partner architekti. Je autorem mnoha publikací zabývajících se teorií či historií architektury. Stál u zrodu spolku Obecní dům Brno, jenž se zaměřuje na zprostředkování díla významných českých a středoevropských architektů, a působí jako externí kurátor Galerie architektury v Brně. Neméně důležitá je také jeho akademická činnost: dlouhá léta učil na Fakultě architektury VUT v Brně a zasedal ve vědeckých radách fakult architektury v Praze a Bratislavě. V Brně je jeho jméno spjato s realizací administrativního komplexu Spielberk Office Centre, polyfunkčního objektu Trinity a Galerie Vaňkovka či s přestavbou Fakulty informatiky a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Petr Pelčák patří mezi přední české architekty, je také respektovaným znalcem a propagátorem moderní brněnské architektury. Jeho hlas nelze přeslechnout v diskusích o kultivaci českého architektonického prostředí. Udělení Ceny města Brna je vyjádřením respektu k osobnosti, která se celý život zasazuje o zvelebení a zviditelnění našeho města.

Výtvarné umění a design: Marie Plotěná

Marie Plotěná se narodila 21. února 1946 v Brně, kde také absolvovala Střední školu uměleckých řemesel a Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity. V letech 1992-2000 vyučovala na Střední škole uměleckých řemesel v Brně. Věnuje se kresbě, karikatuře, ilustraci, malbě, pracovala i na prostorových objektech. Od poloviny 70. let se soustředila především na kreslený humor, který v její tvorbě postupně zaujal prvořadé místo. Autorka tak reaguje na úsměvné a občas absurdní momenty všedního dne, často pracuje s mnoho významovostí slov, kdy svojí subtilní stylizovanou obrysovou kresbou doslovně interpretuje užívaná slovní spojení. Současně s kreslířskou produkcí se Marie Plotěná věnuje i speciální výtvarné technologii - drásaným pastelům -, které tematicky korespondují s její kreslířskou tvorbou. Její kreslený humor byl publikován v denním tisku a v časopisech u nás i v zahraničí, její osobitý styl se dlouhodobě uplatňuje i v knižní ilustraci (například v publikaci věnované biblickým příslovím). Je členkou Sdružení Q, České unie karikaturistů a mnoha dalších, i mezinárodních uskupení. Vystavuje doma i v zahraničí, účastní se mezinárodních přehlídek kresleného humoru a za svou tvorbu získala četná tuzemská i zahraniční ocenění. Přemýšlivé umění Marie Plotěné plné vtipu a lyriky tak pozitivně ovlivňuje kulturní ovzduší v Brně, v České republice i za našimi hranicemi.

Hudba: Mojmír Bártek

Mojmír Bártek se narodil 26. dubna 1942 ve Zlíně. Vyrůstal ve Vsetíně a jako dítě se věnoval hře na klavír a akordeon, později přešel k trombónu. V roce 1959 byl přijat na brněnskou konzervatoř a ve městě už zůstal natrvalo. Poté co v roce 1967 konzervatoř absolvoval, nastoupil do Orchestru Gustava Broma. Ještě během studií hrál postupně v kombu Luďka Švábenského a v orchestrech Jožky Karena, Erika Knirsche a Mirko Foreta. V letech 1975-1980 vystudoval kompozici na JAMU. Je autorem přibližně dvou set skladeb z oblasti jazzu a populární hudby, věnuje se však i vážné hudbě a početné jsou také jeho kompozice pro děti. Jako interpret projel téměř celý svět, mimo jiné absolvoval turné s triem Supremes, Maynardem Fergusonem nebo hrál pod taktovkou Raye Conniffa. Kromě aktivního hraní, autorské a aranžérské tvorby působí také jako pedagog a vedoucí Big bandu Konzervatoře Brno, diriguje a organizačně zabezpečuje vlastní orchestr The Young Pekáč. Rád spolupracuje s dalšími big bandy a soubory a příležitostně hraje i se současným Rozhlasovým Big Bandem Gustava Broma. Mojmír Bártek je jedním z představitelů zlaté éry Orchestru Gustava Broma, v němž patřil k instrumentálním, autorským, aranžérským i lidským oporám. A svým hudebním uměním dělá Brnu i naší zemi dobré jméno dodnes.

Literární činnost: Ludvík Němec

Ludvík Němec se narodil 8. července 1957 v Kyjově. Dětství prožil v Karviné a Pohořelicích u Brna. V roce 1975 maturoval na gymnáziu v Mikulově a po krátkém studiu na Střední knihovnické škole v Brně a pobytu v redakci Rovnosti se stal turistickým průvodcem po kasematech na Špilberku. V letech 1992-1995 a 1998-2013 byl ředitelem brněnského studia Českého rozhlasu, kde pracoval už od roku 1981. Napsal řadu románů a povídkových knih, které se vesměs odehrávají v brněnských reáliích. Pozornost vzbudil už jeho debut Nejhlasitější srdce ve městě, v němž se zabývá láskou jako dramatickým, eticky závažným citem. Následoval kompozičně náročný "šachový román" Hra na slepo a poté hravý příběh Průvodce povětřím a tmou, kde zúročil své průvodcovské zkušenosti a historky ze Špilberku. Generační sondou do mravního klimatu společnosti na sklonku 80. let se stal jeho román Negativ. Své povídky, v nichž se nevyhýbá milostným a erotickým motivům, vydal v souborech Já jsem ta tma, Lásky na cizím hrobě a Odpustky pro příští noc. K románové tvorbě se vrátil dílem Žena v závorce, kde rozvinul tezi, že mezi smyšleným světem literárního díla či počítačové hry a světem reálným je jen neprokazatelná hranice. Od osmdesátých let 20. století patří Ludvík Němec mezi přední brněnské spisovatele a kulturní osobnosti, které ve svém díle tvůrčím způsobem reflektují osobitou atmosféru Brna a jižní Moravy.

Žurnalistika a publicistika: prof. PhDr. Jindřiška Bártová

Jindřiška Bártová se narodila 28. září 1942 v Uherském Hradišti. Vystudovala hudební vědu a češtinu na brněnské univerzitě a poté několik let působila v oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea a v brněnské pobočce Svazu československých skladatelů. Později nastoupila pedagogickou dráhu, nejprve na brněnské konzervatoři a od roku 1989 na Hudební fakultě JAMU, kde vyučuje hudební historii a teoretické předměty a vede Katedru hudebních a humanitních věd. Rozsáhlá je její publicistická a kritická činnost, které se až do 90. let jako recenzentka v denících Rovnost a Mladá fronta, odborných časopisech jako Hudební rozhledy a Opus musicum nebo na internetovém portálu Opera plus věnovala pravidelně, nyní píše recenze občasně. Je autorkou či spoluautorkou řady publikací zaměřených především na osobnosti a události brněnské hudební scény. Za všechny lze uvést knihy František Jílek. Osobnost dirigenta (2014) nebo Muzikolog Jiří Vysloužil (2018). Psala také o skladatelském sdružení Camerata Brno, které spoluzakládala. K jubileu 70 let JAMU redigovala monografii Osobnosti Hudební fakulty JAMU (2017), do níž přispěla studií o sbormistru Josefu Veselkovi. V současnosti chystá pokračování této úspěšné publikace. Jako organizátorka kulturních akcí se mimo jiné podílela na přípravách Mezinárodního hudebního festivalu Brno. Jindřiška Bártová je všestranná osobnost, která erudovaně a s velkou invencí šíří dobré jméno brněnské hudební kultury a tříbí tak vkus a cit všech jejích příznivců.

Dramatické umění: Miroslav Částek

Miroslav Částek se narodil 24. března 1937 v Brně. V roce 1962 absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění a na čtyři sezony se stal hercem Státního divadla v Brně (dnes NdB), do jehož souboru se pak ještě vrátil v letech 1968-1974 a 1987-1990. Mezitím působil také v Praze v Divadle E. F. Buriana a v poetické vinárně Viola a spolupracoval s Československou televizí Brno. V roce 1968 byl u zrodu Divadla ve foyeru (v budově Mahenova divadla) a jeho inscenace české a světové dramatiky i autorské pořady v divadle jednoho herce se staly svým humanismem, inteligencí a vtipem protiváhou oficiálního umění svázaného ideologií. Od počátku 90. let se s vlastním divadlem věnoval interpretaci monodramatických textů a pořadů, s nimiž hostoval na různých komorních scénách po celé republice a také v sakrálních prostorách, neboť v roce 1991 se stal laickým členem řádu dominikánů. Pro své publikum připravil například Popelku Nazaretskou od Václava Renče, Saint-Exupéryho Citadelu nebo recitál na text evangelia podle svatého Jana nazvaný Bůh je láska. Diváci se s ním mohou setkat také na filmovém plátně a v několika televizních filmech a inscenacích. Miroslav Částek spjatý svým uměleckým působením především s Brnem se zařadil mezi originální herecké osobnosti, které výrazně zasáhly do vývoje posledního půlstoletí českého divadla.

Sport: Bc. Adam Ondra

Adam Ondra se narodil 5. února 1993 v Brně. Od dětství se věnuje sportovnímu lezení, v němž se přes své mládí stal žijící legendou. Již ve dvanácti letech se zařadil mezi deset nejlepších světových lezců na obtížnost. V této disciplíně je trojnásobným mistrem světa i mistrem Evropy. Kromě toho má ze světových, evropských i domácích šampionátů mnoho dalších medailových úspěchů, z nichž některých dosáhl také v boulderingu či kombinaci. Kromě závodního lezení se věnuje i sportovnímu lezení v horách a bigwallům. V osmi letech poprvé zdolal trasu o obtížnosti 7b+, ve třinácti letech trasu o obtížnosti 9a. Jako první zvládl trasu Change v Norsku, ve své době patrně nejtěžší na světě. V roce 2016 vylezl stylem RP bez návratu na zem 32délkovou cestu Dawn Wall na masivu El Capitan. V roce 2017 jako první na světě pokořil cestu o obtížnosti 9c, a to Silence v norském Flatangeru. Je držitelem mnoha prestižních ocenění, jmenujme například pětinásobný zisk ceny Wild Country Rock Award, dříve známé jako Salewa Rock Award, nebo Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského. Během své sportovní kariéry vystudoval nejprve Gymnázium Matyáše Lercha, později získal bakalářský titul v oboru podnikový management na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Svými mimořádnými výkony i průkopnictvím se navždy zařadil do brněnské a světové sportovní historie.

Mezinárodní spolupráce města Brna: Hanna Zakhari

Hanna Zakhari se narodila 1. června 1946 v Brně. Její matka prožila hrůzy deportace brněnských Němců a po návratu žila v internačním táboře Maloměřice-Borky. Otec se ani v době nacistické okupace nevzdal československého občanství a sdílel tak osud znevýhodněných státních příslušníků protektorátu. Kvůli kontaktům s příbuznými v Německu a tomu, že jí otec odmítl podepsat vstup do Pionýra, zde Hanna nesměla studovat. Proto v roce 1964 emigrovala. Ve Stuttgartu získala ekonomické vzdělání a pracovní kariéru strávila v Německu. Po odchodu do důchodu převzala vedení Setkávacího střediska německé minority v Brně a významně rozšířila jeho aktivity. Spolek se zúčastňuje Babylonfestu a festivalu Meeting Brno a patří k nejaktivnějším spolkům této minority v republice. V rámci jeho činnosti Zakhari zorganizovala například projekt Deine Stadt - meine Stadt, v němž brněnské a stuttgartské děti představovaly svoje město v krátkých videích, příbězích a fotoalbech. V roce 2010 přivezla do Brna výstavu grafika Joachima Sautera Muž bez vlastností, týkající se 130. výročí narození s Brnem spjatého autora Roberta Musila. Spolek rovněž zpracoval projekt týkající se historie německojazyčného divadla v Brně, projekt týkající se překladů české literatury do němčiny a naopak a řadu dalších projektů. Za svoji práci byla Hanna Zakhari vyznamenána Cenou Wenzela Jaksche a právem si zaslouží také Cenu města Brna.

Zásluhy o svobodu a demokracii: Simona Hradílková

Simona Hradílková se narodila 27. října 1969 v Hranicích na Moravě. Vyrůstala v Lipníku nad Bečvou. Její otec, který se zajímal o veřejné dění, podepsal Chartu 77. Kvůli tomu byla její rodina pod neustálým dohledem Státní bezpečnosti. V Hranicích na Moravě Simona Hradílková studovala gymnázium a už v tomto věku se zajímala o neoficiální kulturu, zejména hudbu a literaturu. Po dokončení gymnázia se odstěhovala do Brna, kde se okamžitě zapojila do aktivit brněnského disentu. Podílela se na tisku a šíření neoficiálních tiskovin, účastnila se protirežimních demonstrací, spoluorganizovala různé petiční a podpisové akce a navštěvovala soudní procesy. Podepsala Chartu 77, čímž se stala jednou z nejmladších signatářek v republice, a vstoupila také do Společnosti přátel USA. Již v této době, v jejích osmnácti letech, o ní StB vedla svazek, několikrát byla rovněž preventivně zatčena a držena v cele předběžného zadržení. V současné době se věnuje textilnímu výtvarnictví a je rovněž organizátorkou brněnských kulturních akcí. Simona Hradílková projevila již v době dospívání mimořádný cit pro spravedlnost a svobodu. Za odvahu postavit se navzdory svému mládí, navzdory zastrašování a nátlaku, kterému čelila, totalitnímu režimu a bojovat za vlastní přesvědčení jí zaslouženě náleží Cena města Brna.

Mimořádný přínos městu Brnu: Markus Dettenhofer, Ph.D.

Markus Dettenhofer se narodil 15. července 1967 ve Spojených státech amerických. Vystudoval mikrobiologii a imunologii na University of California v Berkley a v roce 1999 získal titul Ph.D. z molekulární mikrobiologie a imunologie na Johns Hopkins University. Během své bohaté kariéry pracoval například jako lektor genetiky na Harvard Medical School Affiliate v Panama City či řídil výzkumné projekty zabývající se např. objevy protilátek a očkovacích látek proti viru způsobujícímu onemocnění dýchacích cest u dětí. Je autorem řady vědeckých publikací v renomovaných vědeckých časopisech. Od roku 2012 je zaměstnaný na Masarykově univerzitě na pozici výkonného ředitele Středoevropského technologického institutu CEITEC, kam byl zvolen na základě mezinárodního výběrového řízení. Projekt vznikal s ambicí vytvořit na jižní Moravě vědecké centrum s nejmodernějším vybavením a elitními pracovníky. Markus Dettenhofer se tohoto nesnadného úkolu, na němž měl lví podíl zodpovědnosti, energicky ujal a tyto náročné cíle splnil. CEITEC je stále častěji spojován s pojmem "excelentní věda" a je chápán jako špičkové pracoviště nejen v regionálním, ale i v evropském kontextu. Enormní důraz je zde kladen na institucionální spolupráci, mezioborovost a rozvoj studentů. Markus Dettenhofer také usiluje o popularizaci vědy mezi laickou veřejností, například organizováním zábavně-vzdělávacích akcí. Svou vynikající vědeckou i manažerskou prací skvěle reprezentuje Brno na poli vědy.

In memoriam: Jana Novotná

Jana Novotná se narodila 2. října 1968 v Brně. Již od dětství projevovala nevšední sportovní talent i píli. Tenisu se začala věnovat v osmi letech. Hrála za Moravskou Slavii a v roce 1982 se stala mistryní republiky v kategorii mladších žákyň. O tři roky později již hrála o seniorský titul. V roce 1987 vstoupila do profesionálního tenisu a následující rok se jí podařilo dosáhnout hned dvou úspěchů - nejprve získala stříbrnou medaili ve čtyřhře na letních olympijských hrách v Soulu 1988 a poté se podílela na vítězství ve Fed Cupu, kdy československá reprezentace ve finále porazila Sovětský svaz. Na olympiádě byla úspěšná ještě jednou, v roce 1996 v Atlantě, kde vybojovala stříbrnou medaili ve čtyřhře a bronzovou ve dvouhře. Při soutěžích WTA vyhrála v letech 1987-1999 24 turnajů ve dvouhře, 76 ve čtyřhře a 4 ve smíšené čtyřhře. Je jednou ze sedmi tenistek historie, kterým se podařilo vybojovat sto nebo více titulů. Třikrát hrála finále dvouhry ve Wimbledonu a v roce 1998 v tomto turnaji zvítězila. Vedle Petry Kvitové je jedinou českou tenistkou, které se této mety podařilo dosáhnout. Roku 1994 získala s Petrem Kordou pro Českou republiku Hopmanův pohár. Vyhrála Turnaj mistryň konaný v New Yorku ve dvouhře (1995) i ve čtyřhře (1995 a 1997), navíc byla pětkrát ve finále. V roce 2005 byla přijata do Mezinárodní tenisové síně slávy. Zemřela 19. listopadu 2017. Do světové i brněnské sportovní historie se svými úspěchy zapsala zlatým písmem.